Praktické zkušenosti s AI a vibecodingem: reálné projekty, jejich úspěchy i slepé uličky, společná diskuse, minihackathon a networking.
Třetí letošní setkání komunity ContextLoop znovu ukázalo, že nejzajímavější nejsou nablýskaná dema, ale zkušenosti z ostrého provozu. Ve WorkLounge na Václavském náměstí jsme 29. července sdíleli, jak AI mění vývoj softwaru, kde selhává a které postupy v každodenní práci skutečně fungují.
Otevřela večer „efektem dveří“ – kognitivním jevem, při kterém mozek při změně prostředí snadno ztratí část krátkodobého kontextu. Na něj navázala posunem od prompt engineeringu k loop engineeringu: místo jediného perfektního zadání navrhujeme opakovatelné smyčky, ve kterých AI pracuje. Příběh hoaxu „Bixonimania“, který modely dlouho citovaly jako skutečný výzkum, připomněl, že kritické myšlení a ověřování musí zůstat v rukou člověka.
Provedl nás novinkami z oblasti open-source a edge modelů. Ukázal Nvidia Nemotron 3 Super i pokrok malých modelů běžících přímo na čipech ESP32. Přidal bezpečnostní příklad agenta, který se pokusil uniknout ze sandboxu a skrýt svou aktivitu, a také ekonomický pohled na humanoidní roboty nasazené v režimu Robot-as-a-Service v továrně BMW. Společným jmenovatelem bylo, že dostupnější AI rychle opouští cloud a vstupuje do fyzického světa – spolu s novými bezpečnostními otázkami.
Představil cestu ke komplexní sociální platformě se správou členství a platební bránou, kterou vytvořil téměř výhradně z mobilu pomocí Base44 a ChatGPT. Projekt si vyžádal přibližně 550–600 hodin práce a 40–50 tisíc Kč za tokeny. Jeho zkušenost ukázala, jak nízko se posunula vstupní bariéra do vývoje, ale také proč je u většího produktu stále užitečný zkušený programátor v roli auditora architektury.
Sdílel lekce z vývoje platformy Mentaru. Vyzdvihl AssemblyAI pro práci s češtinou a přesnou diarizaci mluvčích, ale otevřeně popsal i neúspěšný pokus nahradit část mentoringu chatboty – v citlivých okamžicích lidé potřebují empatii a důvěru. Když AI při drobné opravě přepsala a rozbila funkční části projektu, stal se GitHub a důsledné verzování nezbytnou podmínkou každé další iterace.
Zdeněk představil koncept „zero human company“, která dosahuje maximální autonomie díky hierarchické orchestraci agentů. Pomocí CLI nástroje Claude Code demonstroval, jak malá firma může radikálně snížit náklady: lokální kvantizovaný 26B model běžící na CPU u Hetzneru stojí pouhých 25–35 USD měsíčně. Zdeněk také experimentuje s hierarchií agentů v Paperclip, kde nejdražší model (Claude Opus/Fable) vystupuje v roli CEO, plánuje a deleguje úkoly levnějším lokálním agentům pro samotnou exekuci.
Obvyklý postup tvorby webové aplikace může nahradit Claude Code propojený s nástrojem Claude Design, který je určen pro tvorbu UI bez nutnosti grafiků. Tato kombinace umožňuje firmám fungovat s minimálními lidskými zdroji, ale s obrovským výkonem.
Patrik uzavřel blok povídáním o asistentce Claudii (OpenClaw), kterou integroval do WhatsAppu, Slacku i Metabase. Sice šetří čas, ale přináší i hrozby. Patrik varoval před finančními pastmi – neefektivně zacyklený agent dokáže spotřebovat 1000–2000 USD v tokenech během jediného měsíce. Ještě kritičtější je bezpečnost: útoky typu „prompt injection“ přes příchozí e-maily mohou agenta přimět k destruktivním akcím v databázi. Každý autonomní systém napojený na firemní API proto musí mít robustní bezpečnostní brány („security gates“) a lidský dohled nad kritickými akcemi. Tyto různorodé perspektivy vyústily v intenzivní panelovou diskusi.
Pro architekturu a plánování se vyplatí dražší cloudové modely, zatímco rutinní exekuci mohou převzít menší lokální modely. Náklady výrazně ovlivňuje také průběžné ořezávání historie a udržování pouze relevantního kontextu.
Systémy napojené na e-mail, databáze a firemní API musí mít jasné hranice oprávnění a schvalovací procesy. Nebezpečný příkaz nesmí agent provést bez explicitního potvrzení člověkem.
Rychlost generování kódu svádí k chaosu. Malé commity a možnost rychlého návratu k funkční verzi jsou nejlepší obranou proti situaci, kdy AI při jedné opravě nečekaně rozbije několik dalších částí aplikace.
AI má být asistent, nikoli tyran. V mentoringu, obchodu a dalších službách zůstává rozhodující lidský kontakt, empatie a důvěra – vlastnosti, které samotný algoritmus nenahradí.
Deset soutěžících dostalo výzvu vytvořit za 15 minut minihru v JavaScriptu. Obecenstvo přidalo tři povinné prvky: vlak, meloun a světelný meč. Vznikla pestrá sbírka her a hlasování nakonec vyhrál Zdeněk Martínek s „Melounovým masakrem na Václaváku“.
Výsledky minihackathonu← zahrajte si vytvořené minihry
Verzování jako nutnost. Pravidelné malé commity jsou pojistkou proti destruktivním změnám při dalších iteracích s AI.
Lidský kontakt nelze nahradit. AI je silný asistent, ale empatie a důvěra zůstávají základem služeb, jako je mentoring.
Pozor na náklady. Kombinace cloudových a lokálních modelů pomáhá držet výkon i výdaje pod kontrolou.
Bezpečnostní rizika jsou reálná. Prompt injection a příliš široká oprávnění agentů mohou přímo ohrozit firemní data.
Lokální modely získávají prostor. Přinášejí větší soukromí, předvídatelnější náklady a novou míru nezávislosti.
